Šíleně smutná princezna byla ve zlonické škole víc než veselá

Bylo narváno až po strop. Letošní divadelní školní představení v pátek 12. prosince přitáhlo tolik rodičů, dětí a přátel školy, že nezůstala jediná židle prázdná. Při večerním představení museli diváci i stát. Na pořadu byla klasická i když moderní pohádka Šíleně smutná princezna.

Režisérce a třídní I. A Ivě Šedové se podařilo do sebe napasovat děj pohádky i scénky dětí. Ty tančily nebo jinak skotačily na úžasné písně Jana Hammera a Ivo Fischera. Zvláště se povedlo ztvárnění písničky Slza z tváře padá. Princezna v podání Zoe Dragounové z IX. B za doprovodu děvčat z V. B byla tak šíleně smutná, že pohnula zatvrzelým srdcem nejen svého otce, krále Dobromysla (statečně hrála třídní IV. A Jana Hrdličková), ale nejednoho diváka.

Naopak výbuch smíchu vyvolaly kreace rádců X a Y, které si s chutí zahrály paní učitelky z prvního stupně Lenka Fialová a Kateřina Čermáková. Hlášky, že „kroky ve společném zájmu“ zní lépe než „pletichy“ z jejich úst zněly naprosto uvěřitelně.

Všechny v hledišti, ale i na jevišti pobavilo, když ředitel školy Jan Tůma v převlečení za krále Jindřicha na konci pohádky ke svému textu, že „rozpoutaná válka nelze zastavit“, dodal, že „to nedokáže ani prezident Trump“.

Ochotnické předvánoční divadlo se ve zlonické škole hraje už bezmála čtvrt století a podle pamětníků si drží výbornou úroveň. Ani letos tomu nebylo jinak. Amatérské – tu zkušené, tu nesmělé – výkony učitelů byly nejlepším rámcem pro přirozené a hlavně povedené scénky dětí. Podtrženo sečteno. Atmosféra byla úžasná a všichni – žáci i kantoři a soudě podle veselých reakcí a častého aplausu i diváci – jsme si to náramně užili.