Také letos jsme pro žáky 6. – 9. ročníku uspořádali lyžařský výcvikový kurz. Letos se konal v novém lyžařském středisku, ve Vysokém nad Jizerou. Kurzu se zúčastnilo 36 žáků, kteří se pod vedením instruktorů Š. Bauerové, J. Linhartové a J. Tůmy věnovali především sjezdovému lyžování, ale vyzkoušet si mohli i túru na běžkách. Týdenní trénink pak všichni zúročili v závěrečném soutěžním slalomu a v běhu na lyžích. Horalem roku se stala žákyně 9. ročníku Tereza Bauerová.
Velké poděkování od vedení školy patří paní učitelce Bauerové za vzornou organizaci celého zájezdu.
Stavby z dřívek „frčí“ i v odpolední družině, a projektanty se stávají nejen chlapci! Holčičky ze druhé třídy začaly 19. února stavět vysokou věž, která sice chvilkami připomínala slavnou Pisu, leč podařilo se jim její poměrnou výšku nejen dohonit a vyrovnat, ale i daleko předhonit. A tak v družině vznikla věž, kterou si družiňáci chránili až do jarních prázdnin.
V matematice se také učíme o trojúhelnících. Využili jsme dřívka a na koberci jsme sestavovali ve skupinkách rovnoramenné trojúhelníky a měřili jsme jejich obvody. Dívky postavily vysoké věže a odhadovaly, z kolika dřívek se skládají. Nakonec jsme rozbalili krabici se stavebnicí Lega, která přišla v pondělí od paní Matouškové jako sponzorský dar. Děkujeme.
Naše přestávky dostaly úplně jiný náboj. Ve všech třídách na prvním stupni máme nová dřívka. Žáci si o přestávku rozvíjejí svou fantazii, motoriku a učí se tak spolupracovat a komunikovat mezi sebou. Děti se během přestávek promění na architekty a stavitele a jejich stavby dosahují neuvěřitelných rozměrů. Za hezké přestávky děkujeme panu řediteli, který nám dřívka do tříd pořídil.
V rámci přírodovědy jsme se vydali do prostoru mezi školou a PAD, kde jsme prozkoumávali tamější přírodní prostředí. Už samotný prostor nás vybízel k nejrůznějším pozorováním a ke hledání různých zákoutí. Tématem naší hodiny však bylo hledání života ve stínu, což znamená, že jsme museli nadzvedávat větve, kameny, odhrabávat listí a vyhledávat nejmenší živočichy, které lze pozorovat pouhým okem. K našemu bádání jsme použili lupy, pracovní listy i naše dosavadní znalosti. Byla to velmi hezká a dobrodružná hodina, při které jsme se mnohému naučili, ale také jsme si uvědomili, že když spolupracujeme a pomáháme si, jde bádání mnohem lépe a radostněji. Myslím, že se z nás během této hodiny stali skuteční badatelé.
Poslední předprázdninové úterý navštívilo naši školu šest mladých dobrovolníků z různých koutů světa. V rámci projektu Informačního centra pro mládež ve Slaném „Živá knihovna aneb nesuď knihu podle obalu“ vyprávěli mladí lidé ze Slovenska, Itálie, Arménie, Litvy, Lotyšska a Maďarska žákům druhého stupně o svých zemích, zvycích a zajímavostech. Jejich úkolem bylo pomoci zbořit zažité stereotypy a předsudky, které často o jednotlivých zemích a lidech máme. Žákům se diskuze velmi líbila a kromě nových informací měli možnost vyzkoušet si svoji angličtinu.
Žáci šestých ročníků se v rámci projektu Pokusné ověřování vypravili do Náprstkova muzea v Praze. Pod poněkud neobvyklým názvem Pokusné ověřování si představte projekt, v rámci kterého mají děti zdarma exkurze do vybraných institucí po celé České republice, vstupné, dopravu a často i oběd. V Náprstkově muzeu nás paní průvodkyně seznámila se životem indiánů a Inuitů (Eskymáků) v Severní Americe. Děti se dozvěděly, co je to tomahavk i k čemu sloužily totemy, prohlédly si indiánské mokasíny, potěžkaly mroží kel či si sáhly na 
kůži medvěda baribala. Povídání bylo velmi zajímavé a pro děti poutavé. Na závěr si všichni vyzkoušeli, jak se kožená obuv indiánů – mokasíny zdobí korálky. Zápasit s jehlou a nití se nakonec podařilo všem a děti tak mají zajímavý suvenýr.
Ve čtvrté třídě jsme si v hodině přírodovědy povídali, jak můžeme dělit živočichy podle stavby těla. A aby nám to poznávání šlo lépe, vypůjčili jsme si některé zástupce živočichů z našeho přírodopisného kabinetu. Hodina nás velmi bavila a shodli jsme se na tom, že si spoustu zajímavých věcí budeme dlouho pamatovat.