ZŠ Zlonice

Základní škola Zlonice, okres Kladno přijme kvalifikovaného/kvalifikovanou učitele/učitelku pro 1. stupeň a pro 2. stupeň s aprobací ČJ, M, FY, AJ, Z, PŘ, TV (v jakékoli kombinaci) s možností plného či částečného úvazku. Požadujeme splnění předpokladů pro výkon činnosti pedagogického pracovníka vyplývající z § 3 zákona č. 563/2004 SB., o pedagogických pracovnících. Pracovní poměr na dobu určitou s nástupem dle dohody a možností prodloužení na dobu neurčitou.
Základní škola Zlonice, okres Kladno přijme vyučenou/vyučeného kuchařku/kuchaře pro školní jídelnu. Praxe v oboru a v obdobném provozu výhodu nikoliv podmínkou. Pracovní poměr na dobu určitou s nástupem dle dohody s možností prodloužení na dobu neurčitou.
Životopis zašlete na e-mail jtuma@zszlonic.cz. Pro doplňující informace a dotazy kontaktujte vedení školy na telefonním čísle 312 591 108.

Začalo září a po prázdninách se nám vrátili žáci do školy.  Spolu s nimi usedlo do své první školní lavice 53 prvňáčků. Na nových žáčcích bylo vidět jejich těšení se na nové věci a kamarády.  První den byl pro naše žáčky slavnostní, v doprovodu svých rodičů i prarodičů strávili ve škole jednu hodinu.  Další dny už byli ve škole déle a měli možnost poznat školu i své nové spolužáky. Nyní děti strávily ve škole již dva celé týdny. Během té doby si prvňáčci našli nové kamarády, svými obrázky vyzdobili svou novou třídu a také se toho mnoho naučili. Umí již pět písmenek a začínají číst první slova i věty. V matematice nám ukazují, jak zvládají počítání do pěti. Naši prvňáčci zvládají i vzájemně spolupracovat, a dokonce jsme si ve třídě zahráli první divadlo, a to pohádku O Koblížkovi. Zkrátka nám, paním učitelkám, dělají velkou radosti tím, jak jsou šikovní a zvládají pracovat. Věříme, že jim to tak půjde dál a těšíme se na naše další společné týdny ve škole.

Mgr. Jana Hrdličková, třídní učitelka

I v naší škole od 1. září vyučujeme děti z Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že do Zlonic tito žáci musí dojíždět, nebylo do konce srpna jasné, kolik jich k nám vlastně nastoupí. Nakonec jsme přijali 30 dětí, které se vcelku rovnoměrně, po dvou či třech, rozprostřely od první do deváté třídy. Někteří z nich začínají češtině rozumět, jiní znají jen pár českých slovíček. Vyučující pro ně mají připravené pomůcky, studijní materiály, česko-ukrajinské slovníky a pracovní listy, s nimiž děti s různým zájmem a chutí pracují – ostatně stejně, jako děti české. Třídní kolektivy je vcelku bezproblémově přijaly, spousta z nich už si našla mezi zlonickými žáky kamarády. Naše škola má velké štěstí i v tom, že tu pracují dva kvalifikovaní učitelé původem právě z Ukrajiny, kteří jak vyučujícím, tak žákům velmi pomáhají nejen dorozumět se, ale i pochopit některé zvláštnosti dětí, vyplývající z příslušnosti k jinému národu, zvykům apod. Velkou pomocí jsou učitelům i asistenti pedagoga, kteří se v hodině snaží s ukrajinskými dětmi pomáhat.

K závěru školního roku každoročně patří slavnostní předání výročních vysvědčení žákům devátých ročníků. Letos školu opustilo 45 deváťáků, kteří nám, pedagogům, opravdu přirostli k srdci. A z jejich závěrečného projevu bylo vidět, že i oni se s mnohými učiteli loučí neradi. Obě deváté třídy si velmi pečlivě připravily závěrečný program, kde nechyběl nástup absolventů, proslov s poděkováním rodičům a učitelům, prezentace fotek od první do deváté třídy, šerpování či rozloučení se s třídními učiteli. Velký potlesk sklidila Barbora Balogová, která pro svou třídu složila, otextovala, hudebně doprovodila a nazpívala vzpomínkovou písničku. K žákům tradičně promluvil i pan starosta Imbr a ředitel školy pan Tůma, Komise pro mládež a seniory městyse Zlonice předala absolventům drobné dárky a květinu. Vše bylo zaznamenáno a stvrzeno podpisy do zlonické kroniky.

Německé Drážďany leží na Labi a jsou druhým největším městem Saska. A protože jsou od nás vzdálené necelých 120 km, uspořádali jsme v rámci němčiny – druhého cizího jazyka, který se učíme, exkurzi za poznáním a zároveň za procvičením si konverzace s rodilými mluvčími, třeba jen při nákupu. První zastávkou bylo drážďanské náměstí Neumarkt. Prohlédli jsme si přilehlé ulice s jejich památkami a paní učitelky nám o nich moc hezky vyprávěly. Samozřejmě všechny zaujalo místní nákupní středisko, ve kterém jsme měli rozchod. Po poledni nás čekal zábavní park s různými atrakcemi. Domů jsme se sice vraceli hodně unaveni, ale autobus zněl našimi písničkami a povídáním si o Drážďanech i o plánech na nastávající prázdniny.

Andrea a Kiki ze VII. B

V našem „výletovém“ týdnu jsme se rozhodli, že si trochu zasportujeme a ušetříme rodičům peníze. A tak si osmičky přichystaly kola a vydaly se na výlet. Promysleli jsme trasu tak, aby to zvládli i kamarádi, kteří moc nesportují nebo nemají dobrá kola. Trasa Zlonice – Drchkov – Bakov – Beřovice – Hobšovice – Velvary – Malovarský rybník a zpět, skoro celé po cyklotrase 8242, nám přišla jako vyhovující, protože jsme se téměř úplně vyhnuli hlavní silnici. Všichni jsme si cestu užívali, bylo krásné počasí. Moc děkujeme rodičům spolužáka Viktora Hoanga, od kterých dostal v jejich obchodě v Beřovicích každý z nás plechovku pití. Projížďkou jsme byli nadchnuti tak, že se paní učitelka nechala přemluvit a cestu zpět jsme si neplánovaně prodloužili z Drchkova přes Královice. Celkem jsme tak ujeli asi 32 km.

Další cesta osmáků vedla na Peruc. V hodinách dějepisu a českého jazyka jsme o nedalekém místě často slyšeli, a tak nás Peruc docela lákala jako příjemný cíl konce školního roku. Po cestě vlakem nás čekala delší procházka na místa opředená pověstí – Boženina studánka a Oldřichův dub. Pro mnohé z nás bylo zajímavé podívat se na prostředí, které vlastně známe jen z obrázků. Na Peruci se nachází i pěkný menší zámeček, který je ale po opravě otevřený jen na objednávku, a tak naše kroky vedly pouze do parku, moc příjemného místa pro tichý odpočinek. Škoda, že vlaky nečekají, museli jsme se vrátit na nádraží a hurá domů!

Vašek Šrámek, VIII. B

Spaní ve školní třídě je pro všechny žáky lákavé. Pro mnohé z nich vítaná změna, jak poznat školu i z jiné stránky. A tak jsme se domluvili na červnovém přespání, které spojíme s utužováním třídního kolektivu. Děti byly nadšené a s chutí se pustily do her, zápasů i jen tak obyčejného povídání. Se zápalem hrály kolektivní hry jako partnerský čtyřboj či židličkovanou. Srdnatě bojovaly za svůj tým při netradiční vybíjené, ta totiž probíhala s gymnastickým míčem, abychom se vyhnuli surovým střelám. Nadchnul nás florbal a dětem z očí hleděl skutečný zápal pro hru. Po setmění jsme si dali malou noční bojovku a den zakončili školní schovávanou, při které se všichni notně nasmáli a navýskali. Po takovém večeru se nikomu nechtělo spát, teprve ve čtyři ráno byl konečně klid, a tak se po ranním zvonění školou ploužila ospalá osmácká strašidla.

Ing. Michaela Drugdová, třídní VIII. B

Osmý ročník se vypravil na přírodopisnou exkurzi do zoologické zahrady v Ústí nad Labem. Cesta autobusem příjemně uběhla a my jsme se procházkovým krokem vydali na průzkum cizokrajných zvířat. Hned na kraji zahrady nás udivila inteligence orangutana, který se pomocí kusu látky snažil přitáhnout si bambusový výhon rostoucí nedaleko klece. Když mu upadl, kluci ho ochotně opičákovi podávali. Zahlédli jsme také veterináře s uspávací  pistolí, jak se snaží trefit jednu lamu, aby ji mohl ošetřit. Těšili jsme se na slony, a i když se nám jejich procházka vyhnula, dlouho jsme je alespoň pozorovali u jejich výběhu. Zoo v Ústí je moc hezká a mnozí z nás se tam určitě během prázdnin vypraví s rodinou.

Dívky z VIII. B

Po roce jsme se opět my, družstvo rybářů, utkalo na 4. ročníku o putovní pohár v rybaření u Šlapanického rybníka se soupeři ze ZŠ Kmetiněves a ZŠ Mšené-lázně. Akci opět pořádala MO Šlapanice. Kapitáni družstev si vylosovali chytová místa a od 8.oo hodin začala soutěž. Letos jsme chytali pouze tři hodiny, proto i bodů za ulovené kousky bylo méně. V průběhu soutěže jsme se nechali unést a soutěž v rybaření se na chvíli změnila v soutěž plaveckou. Počasí však bylo sluníčkové a nic nám nebránilo soutěž dokončit i s mokrými šosy.

Po ukončení závodu pro nás rybáři připravili malé překvapení – prezentaci odborníka z Povodí Vltavy, vyzkoušeli jsme si různá náčiní na odběr vody z přírodních zdrojů a vyprávěl, jak bychom se k vodě, životně důležité sloučenině vodíku a kyslíku, měli chovat. V poledne vyhlásil vedoucí soutěže p. Vais vítěze, kterými se letos zaslouženě stali malí rybáři ZŠ Kmetiněves a převzali putovní pohár, my jsme skončili na druhém místě. Celá soutěž byla letos velmi vydařená, catering jako vždy super a my jsme si soutěžní dopoledne celá parta náramně užili. Možná i proto, že se někteří z nás školní soutěže zúčastnili naposledy a po prázdninách pro nás začne nová etapa našeho života. U rybníka se ale určitě budeme jako členové místního rybářského spolku dál setkávat.

Jitka Skleničková